Onemocnění je podmíněno geneticky danou predispozicí kůže k chronickému zánětu charakterizovanému zvýšenou produkcí epitelu, která se objevuje jako reakce na určité vnější nebo vnitřní podněty. Zároveň není psoriáza pouze kožním onemocněním, ale je to onemocnění imunitního systému, proces rozvíjející se v celém těle. Dermatologické příznaky mohou být spojeny s vážným diskomfortem, např. invaliditou způsobenou bolestmi a záněty malých kloubů. Ošklivé psoriatické plakety na kůži jsou nejen nepohodlné a svědivé, ale mohou problém zhoršit narušením psychologických otázek sebepřijetí. Psoriáza není životu nebezpečná, ale je to jedna z kožních nemocí, která ve významné míře zhoršuje kvalitu života.
V závislosti na příznacích je možno psoriázu klasifikovat na mírný, střední nebo vážný průběh. Její průběh se těžko předpovídá, protože s časem se příznaky stávají závažnějšími nebo mírnějšími, nebo mohou dokonce vymizet. Toto onemocnění je rozšířené po celém světě, v některých oblastech postihuje 1,5-3% populace. Průměrně každý padesátý člověk trpí některou z forem psoriázy. Na pohlaví nezáleží. Může se objevit v každém věku, ale nejčastěji mezi 15. a 35. rokem života. Obvykle se poprvé objeví v pubertě a začíná hlavně na pokožce hlavy.
Žádná forma psoriázy není infekční. Protože náchylnost není přenosná, psoriáza pacienta není nebezpečná pro jeho okolí. Nenapadá vnitřní orgány, ale může být doprovázena kloubními obtížemi (arthritis psoriatica). Na druhé straně mohou nemoci vnitřních orgánů zhoršit nebo vyvolat stávající psoriázu.


Příčiny psoriázy

Rozvoj psoriázy je v důsledku vrozené predispozice a tzv. spouštěcích faktorů okolí. Existuje několik faktorů, které ovlivňují výskyt onemocnění. Náchylnost k psoriáze je dědičná. K dnešnímu dni bylo zjištěno sedm genů, které hrají roli v jejím rozvoji. Genetická predispozice není dostatečná, aby vyvolala psoriázu; nemoc se neobjevuje bez vlivu vnějších vlivů životního prostředí, které ji spouštějí a probouzejí vrozenou náchylnost. Vnitřní onemocnění může být také jeden z "vnějších" vlivů, stejně jako jakýkoliv jiný vliv, který může vyvolat výskyt psoriázy na kůži pacienta náchylného k onemocnění. Kožní příznaky psoriázy se rozvíjejí, když kombinovaný vliv predispozice a spouštěcích faktorů dosáhne limitní hodnoty, která umožňuje nemoci, aby se objevila.


Patofyziologické procesy na pozadí psoriatických příznaků

Stádia imunologického zánětlivého procesu projevujícího se kožními příznaky byla prozkoumána velmi podrobně. Epiteliální buňky naší kůže se za normálních okolností tvoří v nejhlubší vrstvě mnohovrstvého epitelu. Později se přemístí směrem k povrchu kůže a akumulují bílkovinu rohovité povahy, a nakonec se odlupují v nepozorovatelném exfoliačním procesu. V případě psoriázy k výměně epitelových buněk dochází mnohonásobně častěji, než by bylo normální. Když kůže funguje normálně, jádra z buněk se absorbují, molekuly spojující buňky zmizí, ale ve zrychleném procesu obměny psoriatické kůže na to není čas.
Bílé odlupující se "plakety" se skládají z epitelových buněk obsahujících jádra a neschopných se oddělit. Tyto změny v epitelových buňkách jsou pravděpodobně způsobeny imunologickými procesy, ve kterých hrají hlavní roli určité leukocyty (aktivované T-buňky). Hlavním cílem výzkumu je to, že po získání informací o procesech na molekulární úrovni by měly být vyvinuty nové a efektivní léky, aby zabránily výskytu psoriatických příznaků.


Diagnostika, příznaky, výskyt

Psoriáza se projeví obvykle mezi 10. a 40. rokem věku, ale může se v podstatě objevit v každém věku. Její příznaky jsou tak charakteristické, že k určení onemocnění stačí pouze běžné dermatologické vyšetření. Biopsie je nezbytná málokdy. Psoriáza je chronické onemocnění, které je náchylné k recidivě, které se výrazně odlišuje od zdravé kůže, vykazuje známky stříbřitého odlupování a skládá se z jedné nebo vícero vyčnívajících červených plaketových deformací.

Psoriatické plakety jsou způsobeny abnormálně zrychleným růstem buněk kůže. Obecně se objeví jedna nebo více malých plaket, nejprve na pokožce hlavy, na loktech, kolenech, na zádech nebo na hýždích. První plakety se mohou samovolně ztratit po několika měsících, ale také mohou zůstat; v druhém případě se spojují do větších plaket. U některých pacientů se objeví pouze jedna nebo dvě malé plakety, u jiných pokrývají velké části povrchu kůže. Tyto rozměrné plakety se mohou rozvinout na dlaních, chodidlech nebo v kožních záhybech na genitáliích. Někdy může být postižená oblast bolestivá, ale v mnoha případech je pacient zcela bez obtíží.

Ačkoliv tyto obtíže nevedou k výraznému fyzickému diskomfortu, jsou poměrně nápadné a pacient se za ně obecně stydí.  Psoriáza znamená vážnou psychologickou zátěž, protože se jedná o dlouhodobé onemocnění, které někdy vymizí, ale později se znovu objevuje.

Nástup onemocnění je častější v zimě a po stresu. Nejrozšířenější forma je psoriáza s plaketami. Rozměrné, stříbřité, někdy zanícené šupiny naznačují místo samostatných nadměrných epitelových buněk.

Několik řídce se vyskytujících typů psoriázy může mít závažnější následky. Zánět kloubů způsobený psoriázou (arthritis psoriatica) je spojen s bolestí kloubů a otoky. Nehty mnoha pacientů trpících psoriázou jsou deformované, hrubší a obsahují tečkované vroubky.

V případě erythroderma psoriatica kůže začervená a odlupuje se po celém těle. Kromě odlupování je charakteristická začervenáním velké části, nebo někdy celého povrchu kůže. Tato forma psoriázy je závažným problémem, protože stejně jako u popálenin, i ona potlačuje obrannou funkci kůže proti poraněním a infekcemi. Erytrodermická psoriáza je mnohdy doprovázena horečkou a bolestí.

Pustulární psoriáza je další řídkou formou onemocnění, při kterém se menší či větší hnisavé vřídky (pustuly) objevují na dlaních a chodidlech. Ty mohou někdy pokrývat celé tělo. První známkou je mírné zarudnutí. Později pustuly zmizí při odlupováním.
Psoriasis guttata je charakterizována náhlým výskytem malých červených skvrn na kůži břicha, zad a končetin, někdy po streptokokové infekci. Rozvoj psoriázy je častý po angíně způsobené streptokokovými bakteriemi, ale byl zaznamenán také po planých neštovicích, určité imunizaci, tělesném nebo emocionálním stresu.


Léčby psoriázy

Léčení pacientů s psoriázou provádí dermatolog. Míra léčby se určuje podle závažnosti onemocnění.
V mírnějších případech se doporučuje lokální léčba. Šupiny plaket se musí odstranit peelingem (např. 10% karbamidem nebo 5 až 10% salicylovou mastí nebo solnými koupelemi). Dříve se k léčbě psoriázy hojně používaly dehtové přípravky, ale nyní již nejsou tak populární. Protizánětlivé masti, krémy nebo roztoky obsahující steroidy se aplikují na plakety. Analogie vitaminu A (kalcipotriol, takalcitol) se aplikují ve formě mastí.

V závažnějších a rozšířenějších případech může být kromě lokální léčby nezbytná léčba vnitřní. Dobrých výsledků je možno dosáhnout retinoidy, tj. syntetickými deriváty vitaminu A, který normalizuje proces keratinizace. Fototerapie má na psoriázu velmi dobré účinky. Používá se stejnoměrně světlo UVA a UVB spektra. Speciální formy fototerapie zahrnují UVA léčbu po podání fotosenzibilátorů (terapie PUVA) a úzkospektrální UVB léčbu.

To znamená, že lékař léčící psoriázu si může vybrat z mnoha druhů léčby. Výše uvedené metody je možné aplikovat také v různých kombinacích. Léčba musí být nastavena pro každého jednotlivého pacienta zvlášť s ohledem na závažnost příznaků a jiných onemocnění pacienta.

Speciální strava

Uvážená výživa a speciální dieta hrají v zotavení klíčovou roli. Především je potřeba snížit spotřebu cukru, masa, živočišného tuku a alkoholu a musí být naplánována a dodržována přísně vegetariánská a bezlepková dieta. Bezpochyby bezlepkové typy potravin jsou mimo jiné rýže, rýžová mouka, rýžové otruby, sojové maso, kukuřičná mouka a brambory. Zelené rostliny s vlákninou, mořské ryby a müsli by se mělo konzumovat ve větším množství. Omega 3 mastné kyseliny mohou být kombinací obzvláště užitečnou pro proces hojení. Klinické studie prokázaly, že 10 - 12 g rybího oleje denně podávaného jako doplněk stravy může přinést významné zlepšení stavu.


Stres a acidóza

Stres hraje významnou roli v rozvoji tohoto onemocnění. Mnoho pacientů hlásilo, že měsíc před rozvojem nemoci zažili určitý neobvyklý stres. Lékařská literatura popisuje několik případů, kdy byli pacienti vyléčeni hypnózou. Je jisté, že k výskytu psoriázy také napomáhá jiný faktor: dlouhodobý přísun různých jedovatých látek do těla, kyselost a nerovnováha kyselin a zásad. Z tohoto důvodu je důležité, aby tělo na začátku terapie prošlo důkladnou detoxikací.


Fyzioterapie a koupele

K lokální léčbě také slouží několik typů fyzioterapie, např. 20minutová ultrazvuková léčba 3x týdně při 42-45°C, nebo 3minutové ozáření UVB 295-305 nm 2mw/cm2 3x týdně. Co se týče koupelí, doporučuje se na prvním místě opalování po dobu 30 minut denně. Kožní příznaky se také zmírnily speciální kombinací solí. Podobný uklidňující účinek měly tyto soli při aplikaci jako lokální zábal.